Brněnský drak: skutečný krokodýl, nejasný začátek

Předmět, který potřeboval údržbu

Encyklopedie popisuje více než pět metrů dlouhé preparované tělo vyztužené kovovou konstrukcí a vyplněné sádrou. Dochované záznamy uvádějí v roce 1568 platbu malíři za jeho nátěr. V letech 1578 a 1579 bylo potřeba další ošetření, roku 1585 také vysoušení. Za slovem drak se tak skrývá hmotná památka, o kterou se lidé po staletí starali. Nešlo o předmět odolný času bez jejich zásahů.^[9]

Tovaryš vítězí jen v příběhu

Podle pověsti zveřejněné městem se u Svratky objevil tvor, který ohrožoval obyvatele i jejich dobytek. Řeznický tovaryš jej měl přelstít návnadou z volí kůže a nehašeného vápna. Po porážce nestvůry měla být její podoba zavěšena na radnici. To vše patří k legendě. Vyprávění nedokládá skutečný výskyt krokodýla v řece, jeho ulovení ani původ dnešního preparátu.^[8]

Nejasný původ není slabina

Samotné encyklopedické heslo připomíná, že příběhů o příchodu draka do Brna existuje více. Není tedy poctivé vybrat jednu verzi a vydávat ji za jistou biografii zvířete. Záznam o opravě nebo nátěru dokládá přítomnost a péči v určité době; neříká automaticky, kdo krokodýla přivezl. Právě tento rozdíl umožňuje obdivovat městský symbol, aniž bychom jeho neznámý začátek nahrazovali jistotou.^[9]

V průjezdu má drak souseda: loukoťové kolo, další předmět spojený s brněnskou pověstí. Nad vstupem je křivá fiála portálu. Na jednom místě si tak můžeme porovnat tři různé způsoby, jak se věc nebo architektonický detail stává nositelem příběhu. Dochovaná památka a její legenda se doplňují, ale nejsou zaměnitelné.^[3]